Všechny kontakty
Španělsko, Černá Hora
muzikály
465 526 000
800 100 682
Itálie - Kalábrie
Itálie - lyžování
224 266 861
800 100 271
Chorvatsko, Řecko
465 535 421
800 100 683
Poznávací zájezdy
465 421 750
Exotika, okružní plavby
495 530 264
Pobyty v ČR
466 530 235
Všechny kontakty
Chorvatsko
zájezdy do Chorvatska autobusem / videogalerie
![]() |
![]() |
|
Chorvatská republika
(Republika Hrvatska) se nachází na jihu Evropy na ploše 56 542 km2. Hraničí se Slovinskem, Maďarskem, Srbskem, Bosnou a Hercegovinou a Černou Horou.
Chorvatské pobřeží Jadranu je mimořádně členité a i proto také tak malebné. Táhne se od mysu Savudrija na severu po mys Oštri na jihu. Největší poloostrovy jsou na severu Istrie a na jihu Pelješac, z velkého množství ostrovů a ostrůvků jsou největší Krk, Cres, Brač a Hvar.
Má 4,4 milióny obyvatel, z toho je 78% Chorvatů, nejpočetnější menšinou jsou Srbové. Předpokládá se, že přibližně 1 milion Chorvatů žije v západní Evropě a dle odhadů další asi 3miliony mimo Evropu.
Republika je dělena do 21 krajů neboli žup(županija), úředním jazykem je chorvatština, která se píše latinkou.Hlavní město Záhřeb(Zagreb) má 779 tis. obyvatel, je národním symbolem státu a hospodářským, dopravním, kulturním i vědeckým centrem. Chorvatská republika je moderní, demokratický stát s ústavou z prosince 1990. Státoprávní tradice se odvozuje již od středověkého království a knížectví v 9.-12.stol. Státní znak tvoří štít se šachovnicí 25 bílých a červených polí a v koruně nad ní 5 malých štítů s historickými erby. Státní vlajku tvoří tři vodorovné pruhy - červený, bílý a modrý a uprostřed je státní znak.
![]() |
![]() |
Makarská rivéra
Patří určitě mezi nejkrásnější chorvatské destinace díky úžasné kombinaci průzračného moře s oblázkovými plážemi. Táhne se jižně od Splitu v délce 70km od Brely po Gradac.Centrem této oblasti je město Makarská. Makarská riviéra – souznění slunce, hor a moře, které vytváří neopakovatelnou atmosféru, typickou právě pro tuto oblast. Strmá úbočí, překrásné oblázkové pláže a křišťálové moře dělá z této lokality nejkrásnější a nejnavštěvovanější místo přímořského území Chorvatska. Makarská riviéra je rájem středomořské vegetace a spolu s vápencovým pohořím Biokovo patří k nejvýznamnějším chráněným oblastem, a to v celosvětovém měřítku. Má také největší zalesnění z celého dalmatského pobřeží. Voda v Jaderském moři má pro svůj vysoký obsah minerálních solí léčebné účinky pro alergické děti a současně přímořský vzduch může příznivě působit na lidi s astmatickými potížemi. Původně rybářské vesnice se postupem času proměnily ve vyhledávaná turistická letoviska, která neztratila nic ze svého dalmatského půvabu a přitom ve všech letoviscích najdete již veškerý komfort pro spokojené strávení Vaší dovolené, obchody, markety, bary, restaurace, půjčovny aut i sportovního náčiní. Přístup autem do všech středisek je snadný po Jadranské magistrále od Splitu, nebo dále po dálnici do Šestanovac - výjezd nad Brelou. Riviéra má také dobré autobusové spojení s ostatními letovisky a lodní spojení s okolními ostrovy. Makarská riviéra je také rájem pro potápění a šnorchlování.
Podnebí
Jadranské pobřeží a ostrovy patří do oblasti jadransko-středomořského podnebí. Je mírné, s krátkými a mírnými zimami a dlouhými a teplými léty. Podnebí na ostrovech se liší od podnebí na pobřeží. Rozdíly jsou i mezi severním a jižním pobřežím. Nejde však o rozdíly příliš výrazné, protože pobřeží je chráněno řetězem hor Dinárského krasu před drsnými vlivy z vnitrozemí.Ve všech ročních obdobích stoupají teploty vzduchu na pobřeží od severozápadu k jihovýchodu. Ostrovy mají v létě relativně poněkud nižší teploty než pobřeží pevniny a proto jsou tak oblíbené: vedra tu nejsou nikdy tak únavná jako na pevnině. Např. letní teploty na Hvaru se pohybují v průměru od 20,2 do 24,9°C, kdežto ve Splitu vystupují až na 25,9°C.Nejteplejším měsícem v celém přímoří je červenec.
![]() |
Podnebí | květen | červen | červenec | srpen | září | říjen |
| Teplota vzduchu | 22 | 27 | 30 | 30 | 27 | 20 | |
| Teplota vody - moře | 17 | 21 | 23 | 24 | 22 | 19 |
Měna
Chorvatskou měnou je chorvatská kuna (HRK). Dovoz a vývoz kun do Chorvatska a z Chorvatska je omezen.Další možností je vzít si sebou do Chorvatska prostředky v EUR nebo v některé jiné plně konvertibilní měně a podle potřeby je měnit na kuny. Je dobré mít na cestu také trochu drobných v cizí měně (na mýtné a jiné poplatky). Směnu v Chorvatsku provádějí banky, cestovní kanceláře, pošty, směnárny a většina hotelů. Provize činí 1 - 4 %. Nejvyšší provizi si účtují hotelové směnárny. U bank je směna nejvýhodnější. Šeky (Eurocheque a další) se dají vyměnit v bankách a ve směnárnách.Oficiálně není v Chorvatsku možnost přímé směny Kč na kuny, ale v mnoha bankách a směnárnách se provádí. Kurz ale není pro nás příliš výhodný. Pracovní doba bank je od 8.00 do 19.00 hod., v sobotu do 12.00 hod., v neděli mají zavřeno. I v Chorvatsku je nejvýhodnější a nejpohodlnější platit platebními či kreditními kartami (místa označena nálepkami a logem přijímaných karet) . Nejobvyklejší jsou v Chorvatsku tyto karty: Eurocard/Mastercard, Visa, Maestro, Diners, JCB, American Express.
![]() |
![]() |
Orientační ceny
běžné jídlo v restauraci: 50 kun, voda (1 litr): 4-5 kun, pivo (0,5 litru): 10-15 kun, cola (0,33 litru): 10-12 kun Sport: tenis (1 hodina): od 35 kun, doprava: taxi (1 km): 6 kun, auto a motopůjčovny: auto (1 týden) - 380 kun,chleba – 7 Kn/kg, máslo – 10 Kn/250 g ,mléko (1l) – 5-6 Kn, cukr (1kg) – 8,50 Kn ,tvrdý sýr (100g) – 7,30 – 12 Kn , jogurt – 3 Kn ,těstoviny – 5 Kn, vajíčko (1ks) – 1,3 Kn, rajčata: 8 - 12 Kn/kg, paprika: 10 - 13 Kn/kg, brambory: 3 - 5 Kn/kg, okurky salátové: 6 Kn/kg, broskve: 10 - 15 Kn/kg, meruňky: 12 - 18 Kn/kg, cibule: 4 - 6 Kn/kg, zmrzlina kopeček – 2,50- 4 Kn, pivo výčepní - 0,5 l: 7 - 14 Kn, červené víno - 2 dcl: 8 - 14 Kn, pizza v restauraci - 25-40 kn, známka na pohled do EU - 3.80 kn, pohled - 2 kn
Základní slovníček
Chorvatština je jihoslovanský jazyk chorvatského obyvatelstva zejména v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině a početných komunitách v zahraničí.
Je velmi blízká srbštině, do roku 1992 byla v Jugoslávii považována za jednu z "variant, či typů" tzv. srbochorvatského jazyka. Diskuze o samostatné chorvatštině se objevovaly v moderní době poprvé v 60. letech 20. století v souvislosti s aktivitami matice chorvatské, k plnému rozvoji došlo až po rozpadu jihoslovanského státu na počátku 90. let 20. století.
Chorvatšina má několik nářečí, která se dají dělit do skupin podle typu území (hory, pomoří, ostrovy) a podle žup. Hlavní dělení je však na nářečí ikavská, ekavská a (i)jekavská.
Chorvatština je úředním jazykem Chorvatska a jeho masmédií (televize HRT 1, HRT 2, nova, TV Jadran a RTL – překládána do chorvatštiny).
| dobré jitro | dobro jutro |
| dobrý den | dobar dan |
| dobrý večer | dobra večer |
| dobrou noc | laku noć |
| Vítáme Vás! Buďte vítáni | dobrodošli! |
| nashledanou | dovidjenja |
| pán | gospodin |
| paní | dospodja |
| slečna | gospodjica |
| Můžete mi prosím říci/ ukázat? | Molin, recite mi/ pokažite mi |
| Mohl by jste mi prokázat laskavost? | Hočete li mi učiniti uslugu? |
| Počkejte prosím! | Přičekajte na čas |
| děkuji | hvala |
| děkuji mockrát | hvala lijepa |
| Jsem Vám velmi vděčen | Mnoho sam vam zahvalan |
| Promiňte prosím/ Moc mě to mrzí | Oprostite molim/ Vrlo mi je žao |
| Nestojí to za řeč/ Není za co | Ništa za to |
| Nebyla to má vina/ nemohu za to | Nije bila moja krivica |



















